Pár notiček, jak na daně a účetnictví pro hudebníky a skupiny

Zdroj: http://blog.uol.cz/2017/03/par-noticek-jak-na-dane-ucetnictvi-pro.html

Bohužel, pokud jde o daňové povinnosti, pořekadlo „já nic, já muzikant“ neplatí. Jakmile přestanou hudebníci hrát jen pro zábavu a jejich vystoupení jim začnou vydělávat, musí své příjmy zdanit jako každý jiný. Existuje více způsobů, jak zdanění ošetřit. A nejlepší je rozhodnout se o té správné formě již dopředu, ještě než vůbec hudebníci příjmy obdrží. Když je předem jasné, jak bude výdělek daněn, je možné podniknout potřebné administrativní kroky a výrazně si ulehčit život. Neříkáme, že je to přímo brnkačka, ale pokusíme se vám možné varianty nastínit a s účetními a daňovými povinnostmi poradit.

Varianta 1 – Zdanění jednotlivců

10. a) Příležitostný příjem jednotlivce je ta nejjednodušší možnost pro jednotlivce a malé skupiny v jejich hudebních začátcích (u skupiny si každý sám daní svou část). Tato varianta má dvě hlavní výhody: za prvé není nutná žádná administrativní příprava a za druhé lze využít osvobození příležitostných příjmů do částky 30 000 Kč za rok. Jen pozor, tato částka je součtem všech příležitostných příjmů, ne jen těch z hudební produkce. Nevýhodou je, že tento postup je možný jen v případě opravdu zcela ojedinělých výdělků. Jakmile jde o pravidelné příjmy (nebo i nepravidelné, ale opakované), získávají charakter podnikání a osvobození nelze aplikovat, a to bez ohledu na dosažení limitu 30 000 Kč. Zaznívají i názory, že tento postup nelze u umělců uplatnit vůbec. Proto je na místě opatrnost a důkladné zvážení konkrétního případu. Účetnictví se v této situaci nevede, pouze se evidují příjmy a případné přímé výdaje. Pokud jsou příjmy osvobozené, v daňovém přiznání se vůbec neuvádějí (nevzniká tedy ani povinnost přiznání podávat). Pokud osvobozeny nejsou, uvede je hudebník ve svém přiznání k dani z příjmu fyzických osob v dílčím základu „ostatní příjmy“ - § 10.

6. b) Příjem ze závislé činnosti – mzda. Hudebníci se také mohou stát zaměstnanci. Mohou být zaměstnáni například ve vlastní firmě (nejčastěji s.r.o.), ve spolku, jehož jsou členy, u jiné společnosti nebo třeba agentury. Forma spolupráce může být pracovní poměr na plný nebo částečný úvazek, dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce. V takovém případě bude zaměstnavatel vyplácet hudebníkovi příjmy již zdaněné. U jednoho zaměstnavatele může podepsat tzv. prohlášení poplatníka, na základě kterého uplatní zaměstnavatel slevy na dani, a pokud jde o jediného zaměstnavatele, nemá již hudebník povinnost podávat přiznání. Pokud bude mít více příjmů než jeden (a u ostatních nebude sražena daň srážkově), vznikne ještě povinnost podat daňové přiznání, kde tyto příjmy uvedou v dílčím základu „příjmy ze závislé činnosti“ - § 6. U zaměstnance platí, že nemůže uplatnit žádné výdaje – vše, co potřebuje pro práci, by mu měl poskytnout zaměstnavatel.

1. c) Podnikání – osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Pokud hudebník či hudební skupina nezaloží právnickou osobu a provozuje výdělečnou činnost, musí se její členové přihlásit jako osoby samostatně výdělečně činné. Platí pak stejné postupy jako u většiny OSVČ. Výhodou je, že pro tento typ podnikání není třeba žádné oprávnění (živnostenský list ani jiné) a není třeba ani IČ. Hudebník pouze na ČSSZ, příslušném finančním úřadě a zdravotní pojišťovně nahlásí zahájení podnikání. Samozřejmě pokud je již jako podnikatel evidován z jiného důvodu, není třeba ani to.

Ještě shrneme ty nejdůležitější případy, které mohou u OSVČ nastat:

- V případě, že se jedná o hlavní činnost, je nutné začít platit minimální měsíční zálohy zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Pokud je hudebník zároveň zaměstnancem, studentem, důchodcem nebo třeba na rodičovské dovolené, v prvním roce zálohy neplatí a doplácí pojistné až ze skutečného výdělku.

- OSVČ by měli vždy podat přiznání DPFO (přestože výjimečně se může stát, že tuto povinnost nemají, př. osvobozený příjem) a své příjmy daní v dílčím základu § 7 – „příjmy ze samostatné činnosti“.

- Pokud jsou skutečné výdaje nízké, lze užít výdajový paušál ve výši 40 % příjmů (max. 800 tis. Kč).

- Dále podávají přehledy na zdravotní pojišťovnu a OSSZ, na základě nichž se vypočte skutečná výše zdravotního a sociálního pojištění a záloha na další rok.

- Pokud dosáhne OSVČ příjmu ze všech podnikatelských činností (tedy ne jen z hudební činnosti, ale i například příjmy z nájmů apod.) výše 1 milionu Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců, stává se plátcem DPH. Sazba DPH pro služby umělců a kulturní akce je 15 %.

Posledním scénářem je, že osoby samostatně výdělečně činné podnikající společně, tedy například právě hudební skupina, založí společnost bez právní subjektivity. Tato společnost eviduje společné příjmy a výdaje dohromady u jednoho z jejích členů, poté se rozdělí dohodnutým podílem a každý si zdaní svou část. Vzhledem ke změně zákona o DPH se v současné době očekává zcela nový systém danění u těchto společností. Nad touto formou proto visí otazník a je těžké ji s naprostou jistotou doporučovat do doby než se v odborném tisku objeví první návrhy zákonodárců.

Varianta 2 – Zdanění právnických osob

1. a) Spolek (dříve občanské sdružení) Tato forma je vhodná pro větší i menší skupiny v situacích, kdy cílem není dosažení zisku a jeho rozdělování jednotlivým členům, ale jde spíše o hudbu samotnou a příjmy slouží k pokrývání nákladů a dalšímu rozvíjení činnosti. Tato forma není určena pro podnikání a není tedy možné si rozdělovat zisk, nicméně lze hudebníky za jejich práci odměňovat formou mzdy (příjem ze závislé činnosti) či autorských honorářů (příjem z podnikání).

Tyto příjmy se samozřejmě daní hudebníkům odpovídajícím způsobem podle typu příjmu (viz zdanění jednotlivce).

Výhodou spolku je možnost využití položky snižující základ daně ve výši až 1 milionu (30 % základu daně, min. 300 000 Kč), takže většina spolků neplatí daň z příjmu právnických osob. Spolky také obvykle nemají povinnost se registrovat jako plátci DPH, protože jejich kulturní činnost je zpravidla osvobozená bez nároku na odpočet. Spolky jsou povinny vést účetnictví, jednoduché nebo podvojné. V některých případech nemusí mít povinnost podávat daňové přiznání, my ale doporučujeme podávat ho vždy, i v případě, že povinnost ze zákona nevyplývá.

1. b) Obchodní korporace, nejčastěji společnost s ručením omezeným Toto je forma vhodná pro profesionální hudební skupiny. Obchodní korporace vede vždy podvojné účetnictví, svůj zisk daní formou daně z příjmu právnických osob ve výši 19 %. Hudebníci mohou být vypláceni formou mzdy či honorářů, stejně jako je tomu u spolku. Dále si mohou společníci po dosažení zisku korporace tento zisk rozdělovat, zde se platí daň 15 % (počítá se ze zisku již zdaněného 19 %). Pokud obchodní korporace dosáhne obratu nad 1 milion, stává se podobně jako OSVČ plátcem DPH.

Varianta 3 – Příjmy ze zahraničí

Tato tématika je složitější a vydala by na samostatný článek. Obecně platí, že pokud hudebníci vystupují nejen v České republice ale i v zahraničí, je třeba ohlídat si, ve které zemi a jakým způsobem má být daň odváděna. V tomto ohledu je třeba vždy postupovat v souladu se zákony a se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění, která obvykle obsahuje zvláštní článek pro umělce. Každá země má separátní smlouvu. I když je odvedena daň v zahraničí, neznamená to, že se v České republice tento příjem již nepřiznává! Rezident vždy uvádí v přiznání své celosvětové příjmy a daň uhrazená v zahraničí se zde následně zohlední v souladu s předpisy. Také je třeba mít na paměti, že může při vystoupení v zahraničí vzniknout povinnost registrovat se v dané zemi k DPH a tuto daň zde platit.

Tuto variantu doporučujeme předem konzultovat s daňovým poradcem.

Tak doufáme, že jsme vám v tématice z hudebního branže udělali trochu víc jasno.