REPORT: Votvírák 2016 - pátek
Prvním vystupující interpretem byla karlovarská kapela Liwid, kde se scházeli lidi již půl hodiny před začátkem jejich setu. Kapela hrající svižný pop-rock s českými texty, své vystoupení zahájila sebevědomým zahulákáním ,,Nazdar parchanti“ do mikrofonu a sympatický frontman Ján Porada si publikum hned získal.
Bára Zemanová se od počátku potýkala s technickými problémy, kdy ji přibližně 2 minuty nefungoval mikrofon. Naštěstí tento neduh zachránil pohotový kytarista Tomáš Mouřenec, který se po dobu technického problému ujal vokálu a také na sebe strhl pozornost úderným ,,nakvákaným“ rockovým riffem. Kapela hrála šťavnatý pop-rock, kde zazněly anglické i české texty.
Line-up nadále pokračoval v ražení pop-rocku a na scénu přichází O5&Radeček, kteří výrazně zvolnili a publikum se tak v poklidu houpalo do rytmu za doprovodu houslisty Přemysla Ptáčka, který vyhrávala romanticky laděné melodie, které měly pozitivní dopad na publikum obzvláště u hitu ,,Praha“.
Mírné zpoždění začátku svého vystoupení vykompenzovala veselá Sabina Křováková energickým rockem. Hrála věci ze své nedávno vydané desky ,,Sirkama“ ze které zazněl hit ,,Louky, pole, lán“. Sabina zde také představila píseň z prozatím nepojmenovaného alba údajně připravovaného na rok 2017, která nesla název ,,Královské busty“.
Populárního písničkáře Voxela, alias Václava Lebedu již netrpělivě očekává poměrně početné publikum a v tuto chvíli je prostor před stage zaplněn až ke zvukařovi. Na závěr si Voxel připravil takový kompilační cover song, kde za sebou zazněly útržky hitů jako ,,Voda živá (Aneta Langerová)“, ,,Touha (Daniel Landa)“, ,,Měls mě vůbec rád (Ewa Farna)“, ,,Žijeme len raz (EGO)“ a mnoho dalších.
Harlej svůj set odpálili tradičně slovy ,,Tak tady máš Bože co jsi chtěl…“ z písně ,,Zfetovanej“. Podle této fráze je mimochodem i pojmenované jejich DVD k výročí 20 letům existence kapely z něhož byly hrány i další písně. Kytarista a především skladatel kapely, Tonda Rauer, na Votvíráku představil svůj signovaný model kytary Jolana. Zajímavý moment nastal, kdy kapela přestala úplně hrát a jen s nadšením poslouchala až stadionové chorály fanoušků, kteří zpívali za ni.
Co teprve Jaroslav Uhlíř, který byl přivítán bouřlivým potleskem? V podstatě celý koncert bylo slyšet neustále zpívající publikum, které jsem měl pocit, že kolikrát samo pana Uhlíře ,,přeřvalo“ a to především u tak silné věci, jako je ,,Dělání“. Uhlíř se rozloučil s hymnou ,,Není nutno“.
Zazní úvodní znělka z filmu Kill Bill a na pódiu se objevuji netradičně tři kytaristi. Jedním z nich je Josie Vařeka, což je frontman pop-punkové kapely Koblížc!, který tvoří nedávnou posilu kapely… přichází sboristi Martin a Atom. Po prvotních tónech ,,Čert ví…“ vstupuje na pódium Vláďa Šafránek. Toto je Walda gang. Kdo dorazil na Votvírák později a neslyšel Harlej, věci jako ,,Svařák“ nebo ,,Pověste ho vejš“ mu tak či tak neunikly.
Mig 21 přinesly na scénu svůj typický humor a mimo jiné propracovanou dechovou a klávesovou sekci. Lidé sice jen tak postávaly, ale dle reakcí po a mezi písněmi bylo jasné, že se nikdo nenudí. Macháček nás informuje o tom, že se s námi loučí chlapecká taneční a striptérská skupina. Následuje hit ,,Slepic pírka“.
Wouhnouti však dostali lidi do varu okamžitě. Nechyběl ani jejich specifický humor a vytříbený kytarový tón Honzy Homoly, který udává sound kapely. Během vystoupení se objevil na pódiu fotbalový míč, který tam zřejmě ,,dopravil“ někdo z publika. Míč se bez jakýchkoli prupovídek vrátil zpět mezi lidi a hrálo se dál, jako by se nechumelilo. Lidé si žádají přídavek – na pódium se vrací Matěj Homola, který věnuje píseň ,,Svaz českých bohémů“ narozenému synovi Honzy se slovy ,,aby věděl, do čeho jde“. Spustí skladba a Votvírák vypadá, jako by ho i při jasné obloze zasáhla bouře.
Před stage čekají tisíce fanoušků a Chinaski mají po zvukové zkoušce. Dva útržky písní, které prošly zřejmě kvůli nějaké další zkoušce PA systémem, vystupňovaly nedočkavost fanoušků. Po zhruba 3 minutové odmlce se začal objevovat vřískot, která setrval až do doby, než kapelu uvedl moderátor. Poté se rozezní intro sestávající se z kolísavých basů, rázem doplněné o víření činelů a popové kytary – první úder do bicích spolu s baskytarou rozhýbe lidi a následující dechová sekce pomáhá navodit radostnou atmosféru. Od této chvíle následuje hit za hitem jako jsou ,,Každý ráno“, ,,Láska a hvězdy“, ,,Hlavolam“, ,,Zadarmo“ a ,,Vedoucí“. Za zmínku také stojí zajímavá hvězdicová LED projekce, jenž byla umístěna za kapelou. Ke konci setu přichází ,,Víno“ a ,,Signální“.
Horkýže Slíže mě zaskočili trošku slabším zvukem. Ven lezla taková plochá špína bez tlaku, ale řekl bych, že to asi k takové muzice patří – alespoň že zpěvům bylo dobře rozumět. Horkýže trefili náladu publika jako hřebíček na hlavičku – přišli ve správný čas na správné místo a rozjetej kotel pod pódiem spolu s ohýbajícími se ploty jim byl dostatečnou důkazem. Peklo na zemi teprve rozpoutala skladba ,,Malá Žužu“ nebo ,,Silný refrén“. Závěrem ,,A ja sprostá“, ,,L. A. G. song“ a ,,Bernardýn“.
Rybičky 48 spustily sled durových akordů, který zvedl lidem ruce, přiměl je skákat a zpívat. Takové ,,Vážené dámy“ byly podpořeny pyro efekty, které při té zimě přišly opravdu vhod! S gradujícím refrénem se zároveň stupňovala frekvence ohňů. Při skladbě ,,Léto“ přichází na scénu Pekař jako host. Kuba Ryba propůjčuje baskytaru svému spoluhráči a tu náhle následující basová linka ozývající se z reprodutorů nabývá řekněme, poněkud studiových charakteristik. Nechejme však záhadu záhadou. Spolu s Pekařem pokračují se skladbou ,,Bůh“. Přichází ,,Romantik“ a tisíce lidí vytahují své chytré telefony, jenž v dnešní době nahradili technicky zastaralé zapalovače. Kytarista Petr Lebeda nasazuje paruku u skladby ,,Zamilovaný/nešťastná“. R48 se loučí tancovačkou ,,Vstaň, leť, hned, teď!“.