IQ:60

Punkový soubor IQ:60 byl založen studenty jednoho havířovského gamnázia na přelomu let 1981-82. V první sestavě se objevili Jaroslav „Semiš“ Sonnek (g, voc), Pavel „Eskimo“ Kaniok (g, voc), Modrák (bg) a Mouka (ds). Skupina v tomto obsazení odehrála jediný koncert (kdesi ve sklepních prostorách klubu mladých v Havířově) a rozpadla se. Eskimo založil kapelu ČBT (Černobílá televize) a Semiš společně s Jonštou pomalu ale jistě vymýšleli základní strukturu prvního českého hácéčka Radegast. Zároveň ale Semiš toužil punkárnu IQ:60 znovoobnovit, takže se spojil s novými spoluhráči, zbytkem skupiny P.O.K. (Parta ohryzaných kostí – pozdější Klec). Za mikrofon se postavil Miroslav „Zrzek“ Staněk (který byl zároveň basistou v první sestavě Radegastu), basu hrál Horymír „Cripple“ Kuchta a za bicí se posadil Pavel „Doktor“ Hrnčíř. Samotní IQ:60 začali svůj styl nazývat punk&roll, jenž měl hudebně vycházet většinou ze soundu oblíbených kapel členů skupiny – Sex Pistols, Devo, B-52´s, Damned, Stranglers. Blízkost polských hranic zaručovala též kvalitní signál rockového Rádia 3, odkud havířovští punks mohli slyšet tehdejší nové kapely našich severních sousedů – Maanam, Republika, Kobranocka atd. To vše se podepsalo na vlastní tvorbě IQ:60. Skupina nacvičila asi třicet skladeb, z nichž nejznámější byly třeba „Hrdina Práce“, „Před branou milosrdných“, „Demagogie“ či „Správná výchova“. Hudbu výhradně dělal Semiš, texty pak dodávali kamarádi ze společenství kapel, scházejících se v havířovské hospodě Tiskárna – jmenovitě tedy P. „Eskimo“ Kaniok (ČBT, později Krach), Luboš „Hubert“ Niesner (později Středně rychlé šípy), dále bývalý člen „í-kvéček“ Modrák a také Křída. Premiéru si tato nová sestava souboru odbyla v Žilině na VŠD na akci „Létorocky“ v prosinci 1982 s Krachem a Třírychlostním Pepíčkem. Hlavní koncertní sezónou se pro IQ:60 stal následující rok 1983 – havířovští punkeři si zahráli v Praze (pětiminutové vystoupení ožralých členů souboru ve Strašnicích), Ostravě-Radvanicích, na undergroundové akci v Hnojníku (kterou posléze rozehnali příslušníci VB), v Třanovicích. V létě 1983 nahrála kapela svoje první demo (u Semiše v bytě ho natočil člen Třírychlostního Pepíčka Jiří „Bobeš“ Prokš) a kapela na něm hraje celkem tvrdý ale dosti melodický punk rock. V říjnu toho roku nastoupil na vojnu Cripple a ve skupině ho nahradil na dva zbylé koncerty v Ostravě a Rešově coby basista Milan „Afoň“ Jonšta (Radegast). Poté odešel na vojnu bubeník P. Hrnčíř a skupina se na čas odmlčela. Semiš se v té době naplno začal věnovat bubnování v hardcorovém Radegastu, ale na jaře 1985 odkvačil do základní vojenské služby i on. Nová kapitola IQ:60 se začala psát po návratu Semiše z vojny na jaře 1987. Opět vzal do ruky kytaru, znovu se spojil s basákem H. Kuchtou alias Cripplem, pouze na zbylých postech se objevila nová jména – u bicích seděl Pavel „Mladý Ďábel“ Pavlica (bratr Jiřího Pavlici, bubeníka z Klece a později Radegastu), jenž byl znám z hraní v kapele Středně rychlé šípy, a za mikrofon se postavil Stanislav „Básník“ Hansel. Také hudební struktura skladeb kapely doznala určitých změn.Z nahrávek té doby je to cítit – jen některé skladby znějí punkově, zbytek je celkem solidně odehraná úletová nová vlna. Soubor odehrál několik akcí (Havířov, Třanovice atd.), ale v samém závěru roku odešel P. Pavlica. Na další koncerty v prvním pololetí roku 1988 Ostrava, Janovice u FM) byl po jednorázovém záskoku Afoně u bicích angažován bubeník Pavel Buroň. Jenomže skupina už neměla dlouhého trvání – v červenci 1988 byl v punky oblíbené havířovské restauraci Tiskárna ohlášen oficiální konec činnosti hudebního tělesa IQ:60. Od roku 2015 je kapela opět aktivní.